Obor epidemiologie je Popelka. A to doslova. Nikdo by do ní na první pohled neřekl, že je krásná, inteligentní, plná života a přitažlivá. Ta pohádková Popelka se blýskla na plese. Epidemiologie se také třpytí nejvíce ve společnosti. Epidemiologie řeší vše, co souvisí s veřejným zdravím.
Na podzim roku 2001 se z důvodu útoků 11. září začal měnit svět. V té době jsem změnu udělala i já a vrátila se z cestovního ruchu, obchodní činnosti a tlumočení zpět do medicíny. Protože jsem člověk, který těžce nese utrpení, nemoci a prostředí nemocnic, zvolila jsem si hygienu a epidemiologii v domnění, že sedět u stolu nebo jezdit po kontrolách mě nijak psychicky nezatíží a budu i tak dělat to, co mám vystudováno.
Volné místo bylo v té chvíli jen na epidemiologii a já netušila, do čeho jdu. Obor epidemiologie, který jsem si zvolila jako atestační, je neuvěřitelně široký. Klade obrovské nároky na všeobecný přehled z oblasti práva, komunikace, infekčních nemocí, zeměpisu, počítačové gramotnosti a dalších oborů.
Začala jsem tedy jezdit s hasiči k možnému rozsypanému antraxu a v protiepidemickém ochranném obleku řešila s policií nařízenou léčbu syfilitiků. Běhala jsem po lese s techniky z veterinární správy a asistovala při sběru uhynulých zajíců při podezření na tularemii u osob z blízké vesnice. Téměř detektivní pátrání bylo při zjišťování souvislostí výskytu kapavky studentek jedné střední školy. Bohužel jsem byla i nucena sdělit jednomu člověku možnou HIV pozitivitu na základě prvního testu, sepisovat epidemiologické šetření u dvou rodin, kterým zemřely děti na meningokokovou meningoencefalitidu.
Neuvěřitelně zajímavé bylo šetření pro posudky k přiznání nemoci z povolání, tzv. profesionality. Když se tato práce rozdělovala, tajně jsem si přála, aby to vyšlo na mě. Čekala mě pak několikatýdenní zajímavá detektivní práce, jejímž cílem bylo potvrdit nebo vyloučit, že k nákaze mohlo dojít i jinde než v zaměstnání postiženého. Tak jsem se dozvěděla mnoho nového například o infekčních hrbolech dojičů – jak se rodí telata, poznala techniku dojení, došly mi i souvislosti mezi kravskými neštovicemi, pravými neštovicemi a vakcinací obecně. Zjišťovala jsem zdroj bakterií tuberkulózy u zahradníků – mykobakterie z rašeliny vdechují vlastně denně při každém klepnutí květináčem. Jezdili jsme „vlajkovat“ klíšťata, ale také zasahovat při epidemii svrabu v křesťanské komunitě, kde jsem poprvé viděla svrab u kojenců. Pocit uspokojení jsem zažila při správně provedených protiepidemických opatřeních a objevení bezpříznakového bacilonosiče Campylobacter v jednom domově důchodců, kde se potýkali delší dobu s úpornými vracejícími se průjmy seniorů, které způsobovaly dehydrataci a ohrožení života.
Navrhovali jsme s kolegy formuláře příletových karet a formovali guidelines pro postupy při podezření na SARS - nové nemoci, která do té doby nebyla u nás známá. Vozila jsem do laboratoře v Praze ve speciální nádobce stolici dítěte, u kterého se vyskytla akutní chabá paréza. To bylo součástí surveilance poliomyelitidy, která byla díky mravenčí práci epidemiologů na celém světě téměř eradikovaná, a proto je možné očkovat již jen neživými vakcínami, tím se antigenní zátěž populace výrazně snížila.
Ale práce epidemiologa je i výkaznictví, statistika, sledování a vyhodnocování zdravotního stavu obyvatelstva. Není to ale jen nuda, která generuje spoustu popsaných papírů, jež nikdo nečte. Epidemiologie zahrnuje hlavně a především prevenci. To znamená, po úvaze o zjištěných skutečnostech o zdravotním stavu obyvatelstva a na základě zkušeností navrhovat cesty, po kterých mají jít kroky zdravotní politiky města, kraje a státu.
Od roku 2010 vypadá systém hygienické služby jinak než dříve, kdy se epidemiologové v prevenci angažovali i prakticky. Poradenství dnes zprostředkovává Státní zdravotní ústav a soukromé subjekty, očkování zajišťují praktičtí lékaři a lékaři pro děti a dorost. Poradenství a očkování před cestou do zahraničí zajišťují specializovaná centra. Epidemiologové krajské hygienické stanice dle platné legislativy provádí šetření v ohnisku nákazy a nařizují protiepidemická opatření.
Ani rozdělení hygienické služby a změny v pracovní náplni na hygienických stanicích nic nemění na tom, že obor epidemiologie vyžaduje člověka, který není líný myslet, nebojí se hledat nová řešení, dokáže se přizpůsobovat okolnostem a vyvozovat závěry, na jejichž základě pak provádí další kroky, které ovlivní nejen jednotlivce, ale celé veřejné zdraví.
Nyní pracuji v ordinaci očkování a cestovní medicíny. Je to malý výsek práce epidemiologa, ale patří k těm nejzajímavějším. Takový „Popelčin svatební ples“. Kdybych se měla znovu rozhodnout, vyberu si opět epidemiologii.
MUDr. Silvana Jakubalová, lékař v oboru hygiena a epidemiologie a manažer rozvoje Očkování a cestovní medicíny Avenier, a.s.
